watch?v=EqIYz0dtu28

Opustili jsme klidnou hladinu v závětří reefu kde parkuje naše loď Martina 1 a probojováváme se vlnami vpřed směrem k vraku Salem expres. Několikrát člun téměř zastaví a musí změnit směr aby najel na velkou vlnu kolmo, jinak se člun převrhne. Pokud by byly takové vlny v Chorvatsku, patrně by byly vyvěšeny aspoň 3 černé vlajky. Pravou rukou se přidržuji provazu na okraji gumáku, levou držím foto sestavu s rameny a blesky na podlaze, nohama dovažuji zátěž na zádech v podobě twinu 2 x 80 cuft. (2 spojené potápěčské tlakové láhve, každá o objemu 80 kubických stop, cca 11,1 lit o hmotnosti cca 15 kg) Ten má tendenci mě na každé vlně vrhnout směrem daným zákonem kinetické energie. Samozřejmě aspoň pro UW foto by bylo jednodušší parkovat přímo nad Salemem, to však nejde. Egyptská část posádky lodi je pověrčivá a poukazuje na fakt, že po každém dřívějším zakotvení přímo u vraku došlo k nějaké poruše na lodi….

Při breefingu je zdůrazněno, že ve hlubších vnitřních částech vraku se ještě dnes nachází lidské ostatky a pokud je někdo citlivější, měl by volit ponor u reefu. Pro případnou penetraci vraku je třeba speciální výstroj a zkušenosti. Pro průzkumu nitra je doporučen rekreačním potápěčům pouze hlavní velký prostor trajektu, ze kterého jde vyplavat několika směry do volné vody.

Z foto teamu vyrážíme na vrak jen my dva s Luďkem. Vracíme se z Bratrských ostrovů do Hurghády a Salem expres je po cestě jediným vrakem na který se může potápět většina účastníků akce a nepředstavuje větší hloubku než snesou naše podvodní pouzdra.

Máme za sebou podstatnou část UW fotokurzu a zde lze absolventům kurzu při praktické části dokumentovat jak lze vyfotografovat vrak. Doposud fotografovali spíše život kolem korálových útesů.

Pro fotografování jinak nepříliš vhodný trajekt poněkud krabicovitého tvaru Salem expres nelze srovnat s elegancí těch lodí, pro které je primární rychlost a to ať už civilních nebo vojenských. Vybrat zajímavé místo k fotografování bude patrně těžší, než fotografii zhotovit.

Osud trajektu Salem Expres se naplnil o půlnoci z 15. na 16. 12. 1991. Trajekt převážející zejména pasažéry vracející se z pouti do Mekky narazil do jižní části Hyndmanova reefu v důsledku čehož se vytrhla vrata od hlavního prostoru a trajekt se do cca 7 min potopil. Chaotické záchranné práce nepřidaly na možnosti přežít. Ze 690–ti oficiálně platících pasažérů přežilo pouze 180, včetně několika členů posádky. Odhad celkové počtu včetně černých pasažérů se pohybuje v rozmezí 1200 - 1500 osob. Spekuluje se o pojišťovacím podvodu, kapitán údajně opustil loď ještě před havárií a dodnes nebyl nalezen.

Toto je rozebraná sestava autora, kterou vznikl úvodní snímek z vraku a snímek na korálovém reefu. Skládá se z částí: Zrcadlovka DX formátu, extra wide lens 12 -24/4, podvodní pouzdro, nosič pouzdra, domeport pro objektiv s tubusem, 2 podvodní blesky, Y kabel k propojení přístroje a blesků, ramena s úchyty pro blesky. Autor fotografie Karel Gregor

První – mapovací ponor na vrak

Už jsem ve vodě a je mi podána z člunu fotosestava, ale velké vlny znemožňují proceduru kontroly těsnosti pouzdra. Nechci riskovat další případné poškození (bójku od vraku už nevidím) nebo zatopení přístroje a tak nakonec je foto sestava vyzvednuta zpět do člunu. Můj buddy Luďek se zde potápěl již mnohokrát, takže získávám ideálního průvodce k nalezeni zajímavých míst k focení. Já znám vrak jen z fotek, filmů a breefingu. Nemaje tak foto sestavu, chci alespoň pořídit záznam zajímavých míst k focení do wetnotu. Marně však šmátrám po stehnech hledaje kapsy ukrývající na suchém obleku i wetnotes. Ke twinu s hliníkovými 2 x S 80 však suchý oblek jako sekundární kompenzátor nepotřebuji. Za to chápu důvod vyrábět připínací kapsu k mokrému obleku na stehno. Nezbývá, než vše uložit pouze do paměti.

Příprava na fotoponor

Po obědě a odpočinku začínáme s přípravou na další ponor. Opět volíme Nitrox – EAN 34 s MODem na nejhlubší část vraku 31 m aby nepřekročil max. PO2 1,5 bar (parciální tlak kyslíku)

Dalším bodem přípravy v rámci našeho foto kurzu je namalovat kde a co budeme fotit, kde a na co budou směřovat blesky. Také dohoda s modelem odkud kam naplave a v kterém místě se bude vznášet – pózovat. První místo a dle mě i nejzajímavější jsou záchranné čluny v nejhlubším místě vraku, pak příď a Luďek přidává lodní šrouby.

Mám objektiv 12 - 24 mm, v přepočtu na kinofilm tedy 18 - 36 mm, dva blesky středního výkonu na ramenech s celkovým rozpětím včetně pouzdra cca 240 cm. Luděk nyní disponuje objektivem začínající na 18 mm, tedy 27 mm s jedním výkonově menším bleskem na krátkém – standardním rameni. To znamená, že pro zachycení stejného obrazu bude muset být dále od snímané scény, použít jinou perspektivu a hloubku ostrosti. Mezi snímaným objektem a objektivem bude mít i více vody a nečistot, či mikroorganizmů. O to méně barev díky úbytku světla z blesku a tím pádem mnohem větší podíl světla přirozeného na tvorbě obrazu.

Foto dvojice potápěčů (s velmi dobrou dynamikou) na vraku Salemu. Autorem snímku je Luděk Kašpar.

Optimální doba na fotografování většího vraku je poledne, kdy slunce v kolmé pozici pronikne nejhlouběji. Toto světlo mi však neladí k zamýšlené scéně kdy chci, aby část vraku vystupovala ze tmy a blesky primárně nasvětlily záchranné čluny a model.

Fotografování na vraku

Gumový člun nás přiváží přímo k bojce vraku a i vlny jsou o poznání mnohem menší než na poledním ponoru. Sestupujeme dle plánu nejdříve k záchranným člunům Salemu expres. Cestou dolů roztahuji ramena a zapínám na blescích pilotní světla, abych seřídil směřování blesků požadovaným směrem. Ostatní jsou tak dole o něco dříve. Začínáme kontrolním snímkem prostředí, který umožní doladit požadované směrování a parametry blesků. Na foto přístroji používám nastavení manuál, kdy v případě blesků, čas závěrky ovlivňuje snímek jen minimálně. Důležitá je clona ale nejen z pohledu expozice, ale zejména z poměru nejostřejší clony / maximální hloubky ostrosti / difrakce. Díky difrakci to může být dost dilema.
Na prvních snímcích jsou blesky v TTL režimu, ale po prohlédnutí prvních snímků, je třeba jeden ubrat a druhý zesílit, pravý ještě nasměrovat výš, takže i blesky nastavuji do manuálního režimu. Postupně pořídím asi 12 záběrů. Ustupuji na bok abych nestínil Luďkovi a posléze se přidávám k modelce, abych měl aspoň nějaký snímek z vraku na památku. Martina nám pózuje v trimu, takže požadavky na směr pohybu nám může splnit lehce bez tzv. naplavávání typického pro pohyb ve vodě v klasickém 45 – ti stupňovém úhlu.

Přesouváme se na vyšší místo k přídi, kde je mnohem více světla než dole u člunů pod vrakem a kde lze i jedním menším bleskem získat kvalitní barevné snímky. Spíše se však věnuji prohlídce toho co jsem nasnímal, protože relativně malá hloubka 31 m, twin s EAN 34 u Martiny i u mě umožňuje luxus případného návratu zpět, ke člunům. Bohužel si to nelze dopřát při hlubších ponorech, kde se čas na dně může pohybovat se stejným twinem v 70 m dle Rockbottom s otevřeným okruhem v rozmezí 10-12 min.
Snímky vypadají celkem přijatelně, něco se snad bude dát vybrat. K lodním šroubům se už vydávají sami dva. Snažím se najít spíše místo, kde by se dal udělat snímek na boku vraku, nebo kolem kapitánského můstku, ale horší viditelnost (na Egyptské poměry) znemožňuje zachytit nějaký celkový pohled na vrak. Tento odpolední čas vyhověl snímku dole u člunů, ale tady výše to chce opravdu poledne a hlavně čistější vodu.

Ještě se fotografujeme navzájem a s dalšími dvěma účastníky ponoru na horní palubě vraku a pak už zahajujeme výstup.

Vidět až za roh?

Extrémně širokoúhlý objektiv však není jen a pouze na vraky, či velké kytovce, můžete s ním zachytit i kompozice s potápěči, nebo větší skupinky potápěčů. V některých případech sice může snímek trpět zkreslením (nikdy pokud zrovna náhodou nevlastníte Nikkor 13/5,6 :-)))), u nekorigovaných objektivů tzv. rybí oko ale vždy. Vy se ale můžete přiblížit k fotografovaným objektům tak blízko, že bleskem získáte reálné barvy. Všimněte si na snímku potápěčky která fotí ryby na korálech, že bleskové světlo ztrácí každým centimetrem na účinnosti a korálový porost za ní je již zcela mimo dosah a možnosti dvou použitých blesků. Vzdálenost nejbližších rybek je cca 30 -35 cm, potápěčka cca 1,5 m a korálový porost vlevo za ní je vzdálen cca 3 -4 m.

Obyvatelé korálového reefu. Autor fotografie Karel Gregor

Jak vznikla fotka z vraku?

Následoval výběr snímku z náhledů v JPG. Automatické vyřazení mají na svědomí zejména zavřené oči, bubliny před obličejem atd. Ale světe div se, Martina snad nedýchala! A když ano, tak hned po expozici a i čerstvě nabitým akumulátorům to trvá hezkých pár vteřin, než jsou opět připraveny. Vybraný snímek byl otevřen v RAW/NEF editoru. Zde lze nastavit řadu parametrů jako např, jas, kontrast, doostření, sycení barev atd. Pro podvodní fotografii je ale ukládání do RAWu důležité z jiného důvodu a to je primárně nastavení bílé, případně úprava expozice formou EV plus - mínus. Při fotografování s bleskem je nastavení bíle ztrátou času, protože blesk svítí tak krátce, že nastavení prostě nestihnete. Proto nastavíme bílou až na počítači.

Nezbytnou úpravou je editace ve Photoshopu zejména vyčištění – retuš nasvíceného sedimentu.

Když se teď podívám na finální snímek z vraku možná bych přivítal ještě další blesky, které by vysvětlily stíny v místě kde se dotýká Salem se dnem. To ale nebylo předmětem našeho základního fotokurzu který se tehdy odehrál. Také to vyžaduje další fotechniku v podobě externích blesků a jejich spolehlivého odpalovače, případně osvětlovačů.

Možná bychom ale přišli o to tajemné neznámo, co vlastně je v těch tmavých částech vraku……

Široké rozpětí ramen blesků umožňuje nejen nasvícení celé délky potápěče, ale také nasvícení scény hodně z boku a podporuje tak plasticitu kresby. To co je nejblíže objektivu není přesvětleno, světlo přichází se stran.

Jak již je napsáno výše, úvodní snímek z vraku je pořízen objektivem 18 mm a dvěma blesky, ten druhý objektivem 27 mm a jedním bleskem. Tento snímek s roztaženými rameny je pořízen 27 mm bez blesku. Máte tak možnost srovnat účinnost či potřebu bleskového osvětlení na hranici hloubky 30 - ti metrů. Autor fotografie Luděk Kašpar.

Největším nepřítelem každého UW fotografa jsou však jeho ploutve nebo ploutve jeho kolegů, pokud se dotýkají dna, případně další účastníci ponoru, kteří jsou zvyklí běžně při ponoru se dotýkat dna, nebo na něm dokonce klečet. Optimálním řešením je perfektní zvládání vztlaku a možnost okamžité změny směru pohybu kterýmkoliv směrem. I při rekreačním potápění se můžete naučit používat tzv. trim a z něj vycházející ohleduplný žabí kop, který je dlouhodobě používán jeskynními a technickými potápěči. V posledních letech je používán u některých výcv. systémů již od základních kurzů.

Kouzlo okamžiku

Fotografie je o kouzlu okamžiku, pod vodou i o tom, že vám někdo neplánovaně vplave do záběru, zrovna vydechne a přikryje se tak mrakem bublin, zrovna mrkne a nebo ryba co doposud pózovala se k vám otočí zády, tedy pardon ocasem….

Karel Gregor

Další informace k vrakovému potápění

www.divestar.eu

Obchod kde najdete vše pro podvodní fotografii:

Přihlásit se